Napište alespoň 3 znaky

30.09.2026 | Autor: Veronika | Svět psů | Průvodce psích plemen
Když se řekne „malý pes", většina lidí si představí klidné odpoledne na gauči, ale jack russell teriér se do téhle představy nevejde a velmi rychle vám ukáže, jak moc jste ve svém životě opravdu přítomní. Je to pes, který nežije napůl, takže je buď ve hře, nebo v práci, nebo spí, a mezi tím skoro nic neexistuje.
| Původ | Anglie |
| Typ | malý pracovní teriér |
| Výška | přibližně 25–30 cm |
| Stavba těla | mírně delší než vyšší |
| Srst | hladká, broken nebo hrubá |
| Zbarvení | převážně bílá s černými a/nebo pálenými znaky |
| Původní využití | lov lišek a práce v norách |
| Dnešní využití | společenský a aktivní pes |
Abychom mu porozuměli, pomůže podívat se na jeho kořeny. Příběh začíná v Anglii na počátku 19. století u Johna Russella, faráře z Devonu, kterému se říkalo Jack a který byl celým srdcem lovec. V roce 1819 si jako student v Oxfordu koupil od mlékaře malou bílou fenku s hnědými znaky jménem Trump, a z ní a dalších teriérů začal budovat linii psů pro konkrétní úkol: doprovázet koně a honiče na lovu lišky a pak vlézt do nory a lišku vyštvat ven.
Bílá barva tu nebyla náhoda, protože pes musel být v rozběhlé smečce dobře vidět a nesměl se splést se zvěří. Zároveň musel dokázat něco, co se nedá naučit, totiž rozhodovat se sám uprostřed tmavé nory, kde mu nikdo neporadí a nikdo nepomůže. Tuhle samostatnost, odvahu a pevnou vůli si nese dodnes, a proto se s ním nedá pracovat křikem, ale jedině vztahem.
Časem se z původní skupiny psů vyvinuly dva typy, které se dnes uznávají jako samostatná plemena. Parson Russell teriér je vyšší a čtvercovější, v kohoutku měří zhruba 33 až 36 cm a je stavěný hlavně na běh se smečkou, kdežto jack russell teriér je menší (25 až 30 cm) a o něco delší, takže se lépe hodil na práci v norách. Pokud vám někdo nabízí „jacka russella" bez rodokmenu, je to spíš označení než záruka, protože to, jaké štěně dostanete, se pozná až z původu a z chovatele.

Váží obvykle mezi 5 a 8 kg a může mít srst hladkou, drsnou nebo takzvaně „broken", tedy něco mezi tím, vždy s převahou bílé a s hnědými nebo černými odznaky. Dožívá se často 13 až 16 let, takže s ním sdílíte velký kus života a je dobré to vědět dřív, než si ho přivedete domů.
Povahou je bystrý, sebevědomý a pracovitý, rád řeší úkoly a snáší špatně nudu, protože chytrý pes bez práce si ji najde sám a vaše pohovka nebo zahrada na to pak doplatí. Nedělá to ze zlomyslnosti, jen dělá to, k čemu ho příroda stvořila, a čeká, že mu to někdo umožní směrovat.

U jack russella se často čte, že potřebuje „hodně pohybu", ale to je docela nepřesné, protože dvě hodiny honění míčku na louce z něj spíš vychovají vytrénovaného adrenalinového závisláka než spokojeného psa. Mnohem víc mu dá kombinace pohybu a přemýšlení, například procházka s dostatkem prostoru na čuchání, hledání pamlsků, nosework, agility nebo učení nových triků, protože unavená hlava uklidní víc než unavené nohy.
Můžete to zažít během vteřiny: pes, který ještě před chvílí klidně čichal trávu, najednou ztuhne a celým tělem se napne a svět kolem něj zmizí, ať už je to kočka za plotem, veverka nebo vůně ježka. Nejde o neposlušnost, protože se v něm ozývá prastará paměť, která zazní dřív, než stihnete vyslovit jeho jméno.
S tím se dá pracovat, ne však tak, že pud potlačíte, ale tak, že mu dáte cestu. Odvolání začněte budovat už u štěněte, hrajte si s ním na hledání, nabídněte mu bezpečné místo, kde smí čmuchat a kopat, a na nepřehledných místech nebo u silnice ho raději nechte na dlouhém stopovacím vodítku, protože i ten nejhodnější jack se dokáže během chvilky vytratit.
Zvlášť důležité je to pro domácnosti, kde žijí i jiná zvířata. Křeček, králík nebo morče jsou pro jack russella kořist, ne spolubydlící, a i když se někteří jedinci soužití naučí, spoléhat na to a nechávat je spolu bez dozoru je riziko, které se nevyplatí.
Jack russell se učí rychle, ale nerad opakuje stále totéž, takže nejlíp fungují krátké a pestré tréninky s odměnou, která je pro něj opravdu zajímavá. Někdo z nich miluje jídlo, jiný hračku a další možnost honit míček, a právě tohle je dobré u svého psa vycítit. Tvrdé metody se mu nehodí, protože sebevědomý pes se buď zablokuje, nebo vás přestane brát vážně.
Dobrým základem je socializace ve štěněcím věku, klidný návyk na odpočinek (ano, i to se dá učit) a hranice, které jsou pokaždé stejné, protože na nejasnosti reaguje vlastním řešením.
U plemene se objevuje několik dědičných potíží, které stojí za to znát. Patří mezi ně luxace čéšky, kdy čéška vyskakuje z jamky, Legg-Calvé-Perthesova nemoc postihující kyčelní kloub u mladých psů, primární luxace oční čočky, na kterou existuje genetický test, hluchota, zejména u psů s velkým podílem bílé, a u některých linií i dědičná ataxie, tedy porucha koordinace pohybu. Zodpovědný chovatel své chovné psy testuje a výsledky vám rád ukáže, takže se ho zeptat je naprosto v pořádku a patří to k výběru štěněte.
Hladká i drsná srst línají skoro celoročně, takže stačí pravidelné pročesání kartáčem nebo gumovou rukavicí, přičemž drsná srst občas ocení trimování. Zuby malých plemen rychle tvoří zubní kámen, proto se vyplatí čistit je pravidelně už od mládí.
Z vybavení se hodí dobře padnoucí postroj, protože jack russell má úzký krk a silný tah, dlouhé stopovací vodítko, žvýkací a hlavolamové hračky, které ho zaměstnají, a případně vyhrazené místo na zahradě, kde smí kopat, neboť legální prostor pro instinkt bývá lepší než boj proti němu.
Než pro štěně pojedete, pomůže si položit několik otázek. Kolik času denně opravdu zvládnete věnovat nejen pohybu, ale i učení a společné hře? Co udělám, když mi pes prokope záhon nebo uloví myš, kterou jsem vidět nechtěla? Zvládnu trpělivě pracovat s někým, kdo má vlastní názor a umí ho prosadit? A jak se to ponese s dalšími zvířaty nebo malými dětmi v domácnosti?
Jack russell není pes pro každého, ale pro správného člověka je to parťák, se kterým se nebudete nudit ani jednou.
Předvolby ochrany osobních údajů (více info):