Napište alespoň 3 znaky

10.09.2026 | Autor: Veronika | Svět psů | Průvodce psích plemen
Jorkšírský teriér může na první pohled působit jako elegantní gaučový mazlíček. Uvnitř něj se ale stále skrývá temperamentní teriér, který byl původně chován k lovu potkanů a dalšího drobného škůdce. Jaký tedy jorkšír opravdu je, co potřebuje ke spokojenému životu a pro koho se hodí?
| Původ | Velká Británie |
| Skupina | Teriéři |
| Velikost | Malé plemeno |
| Povaha | Sebevědomá, temperamentní, inteligentní |
| Aktivita | Střední |
| Srst | Dlouhá, rovná, jemná a hedvábná |
| Původní využití | Hubení potkanů a dalšího drobného škůdce |
Jorkšírský teriér pochází ze severní Anglie, především z oblasti Yorkshire, podle které také získal své jméno. Plemeno se začalo formovat v polovině 19. století a jeho předkové byli malí teriéři, které do oblasti přiváželi mimo jiné skotští pracovníci.
Původně rozhodně nešlo o psa určeného pouze na ozdobu. Malí teriéři pomáhali hubit potkany a další škůdce v textilních továrnách a dolech. Jejich malá velikost byla praktická - mohli se dostat i do úzkých prostor, kam by větší pes nemohl.
Postupně se ale jejich role změnila. Jorkšír zaujal také svým vzhledem a v období viktoriánské Anglie se z pracovního psa začal stávat oblíbený společenský pes. Název Yorkshire Terrier byl přijat v roce 1870 a britský Kennel Club plemeno oficiálně uznal v roce 1886.

Když vidíte malého jorkšíra, který se bez váhání postaví mnohem většímu psovi, může to působit trochu komicky. Z pohledu jeho historie to ale dává smysl. Jorkšír je pořád teriér. Je to ostražitý, inteligentní a temperamentní toy teriér a jeho standard stále počítá s typickým teriérským loveckým instinktem. Jeho sebevědomí, rychlé reakce a zájem o všechno, co se hýbe, proto nejsou jen náhodné vlastnosti. Jsou pozůstatkem jeho původního pracovního využití.
Na internetu se můžeme setkat s označením „mini jorkšír“, „micro jorkšír“ nebo „jorkšír mini“. Nejde ale o samostatné druhy jorkšíra, ale pouze o označení velmi malých jedinců. Standardní jorkšírský teriér váží do 3,2 kg, přičemž menší velikost sama o sobě neznamená, že je pes kvalitnější nebo zdravější.
Při výběru štěněte proto není dobré zaměřovat se jen na to, aby bylo co nejmenší. Extrémně malá velikost může naopak znamenat větší citlivost a zdravotní rizika.
Jorkšír bývá společenský, chytrý, temperamentní a silně orientovaný na svého člověka. Často chce být součástí všeho, co se doma děje.
Zároveň je to stále teriér, takže může být sebevědomý, tvrdohlavý a poměrně hlasitý. U malého psa se přitom některé projevy snadno přehlédnou jen proto, že nejsou tak problematické jako u velkého plemene. Proto se vyplatí nepodcenit výchovu. Důslednost, trpělivost a jasná pravidla bývají účinnější než tvrdý přístup.
Jorkšír nepotřebuje několikahodinové túry ani náročný sportovní výkon. Malá velikost ale neznamená, že nepotřebuje pohyb. Pravidelné procházky, čichání, hraní a kontakt s člověkem jsou důležitou součástí jeho života. Množství pohybu je vhodné přizpůsobit konkrétnímu psovi, jeho věku a kondici. Kromě fyzické aktivity ocení také mentální zaměstnání. U chytrého teriéra může být někdy zajímavější hledání pamlsků nebo krátký trénink než další kilometr chůze.
Jorkšírská srst je jedním z jeho nejvýraznějších znaků. Je dlouhá, rovná, jemná a hedvábná, takže vyžaduje pravidelnou péči. Při delší srsti je potřeba počítat s pravidelným česáním, aby se netvořily zacuchané chomáče. Praktickou možností je také kratší střih, který může být pro běžný život jednodušší. Důležitá je také péče o okolí očí, uši, drápky a zuby.

Jorkšírský teriér může být při dobré péči vitální a aktivní pes, ale jako jiné malé plemeno má určité zdravotní predispozice. Častěji se u něj řeší například zubní onemocnění, luxace pately, potíže s průdušnicí a některá dědičná nebo oční onemocnění. U velmi malých štěňat se může objevit také hypoglykémie. Záleží však na konkrétním psovi, jeho genetice, velikosti a celkovém zdravotním stavu. Pokud se objeví opakované nebo neobvyklé potíže, je vhodné je konzultovat s veterinářem.
Ano. Jorkšír může být pro život v bytě velmi vhodným psem. Nepotřebuje velkou zahradu a díky své velikosti se snadno přizpůsobí i menšímu prostoru. To ale neznamená, že může celý den pouze ležet doma. Potřebuje pravidelný pohyb, kontakt s člověkem a dostatek podnětů, aby se nenudil.
Jorkšír může s dětmi dobře vycházet, ale jeho malá velikost vyžaduje větší opatrnost. Je to malý a poměrně křehký pes, proto není vhodné, aby s ním malé dítě zacházelo jako s hračkou. Pes by měl mít možnost kdykoliv odejít a dítě by mělo vědět, že ho nemá tahat za srst, budit nebo rušit při jídle a odpočinku. U starších dětí může být jorkšír skvělým parťákem, pokud se naučí respektovat jeho hranice.
Jorkšír může být skvělým společníkem pro člověka, který chce malého psa, ale nečeká od něj jen klidného mazlíčka.
Hodí se například pro někoho, kdo:
Naopak nemusí být ideální pro člověka, který hledá naprosto klidného psa bez potřeby výchovy a pravidelné péče.
Jorkšírský teriér je dobrým příkladem toho, že velikost psa neříká nic o velikosti jeho osobnosti.
Dnes ho známe hlavně jako malého společenského psa s výraznou srstí. Za jeho vzhledem se ale stále skrývá temperamentní teriér s loveckým instinktem, který potřebuje pohyb, zaměstnání a důslednou výchovu.
Právě proto může být jorkšír skvělým parťákem - pokud od něj člověk nečeká jen malého psa na klín.
Je malý tělem, ale rozhodně ne povahou.
Předvolby ochrany osobních údajů (více info):