TOP CENA NA ZÁŘÍ 
DOPRAVA ZDARMA 
LIKVIDACE ZÁSOB 
NOVINKY 
BLÍŽÍCÍ SE EXSPIRACE 
Domů
Chovatelské potřeby, na trhu již 30 let!
Doprava od 69 Kč Sobotní doručení do GLS Boxu
03.09.2026 | Autor: Veronika | Svět psů | Průvodce psích plemen
Jezevčík je snadno rozpoznatelný. Dlouhé tělo, krátké nohy a výrazná osobnost z něj dělají jedno z nejtypičtějších psích plemen. Za jeho vzhledem se ale skrývá především pracovní a lovecký pes. Jezevčík byl vyšlechtěn pro lov v norách, kde potřeboval odvahu, vytrvalost a schopnost samostatně pracovat. A právě jeho původ vysvětluje řadu vlastností, které u něj majitelé pozorují dodnes.
| Původ | Německo |
| Původní využití | lov pod zemí i na povrchu, práce na stopě |
| Povaha | odvážná, sebevědomá, inteligentní a samostatná |
| Velikost | standardní, trpasličí a králičí |
| Typ srsti | hladkosrstá, dlouhosrstá a drsnosrstá |
| Délka života | přibližně 12–16 let |
| Typický rys | výborný čich a silný lovecký instinkt |
Jezevčík pochází z Německa a jeho historie sahá až do středověku. Jeho předchůdci byli vybíráni především pro práci při lovu pod zemí. Postupně vznikl pes s nízkou, protáhlou a zároveň velmi pohyblivou stavbou těla, která mu umožňovala pracovat v náročném terénu i v norách.
Jak už napovídá jeho název, jedním z hlavních úkolů byl lov jezevců. Využíval se ale také při práci s liškami a další zvěří. Jeho lovecké využití přitom nekončilo pod zemí - uplatnil se také při stopování, slídění nebo dohledávání zvěře.
Při práci v noře nemohl čekat na každý pokyn člověka. Musel se rozhodovat samostatně, spoléhat na svůj čich a být dostatečně odvážný, aby pokračoval i v náročných podmínkách. Některé jeho dnešní vlastnosti tak mají překvapivě praktický původ.
Dnes žije mnoho jezevčíků především jako rodinní společníci. Jeho lovecké instinkty ale zůstávají součástí plemene.
Jezevčík má velmi dobrý čich a může ho silně přitahovat všechno, co souvisí s pachovými stopami. Na procházce tak může být najednou mnohem zajímavější pach v trávě než člověk stojící na druhém konci vodítka.
U některých jedinců se výrazně projevuje také potřeba sledovat nebo pronásledovat drobná zvířata. Proto je dobré s jeho loveckým pudem počítat už při výchově.
Jezevčíci se dodnes uplatňují v lovecké praxi, při práci na stopě a při slídění. Jejich přirozené schopnosti ale nemusí zůstat nevyužité ani u psa, který nikdy nebude lovit. Hledání pamlsků, pachové hry nebo jednoduché stopování mohou být příjemným způsobem, jak zaměstnat jeho nos.
Jezevčík bývá sebevědomý, odvážný a inteligentní. Ke svému člověku si často vytvoří silné pouto, zároveň ale není typickým psem, který bude automaticky plnit každý povel.
Jeho samostatnost může být při výchově někdy náročná. Neznamená to ale, že je špatně cvičitelný. Naopak se dokáže naučit mnoho věcí. Důležité je najít motivaci, která mu dává smysl, a být při výchově důsledný a trpělivý.
Jeho odvaha navíc někdy působí, jako by o své velikosti vůbec nevěděl. Malý jezevčík může mít velmi odvážný názor i na psa několikanásobně většího.
Jezevčík nepotřebuje uběhnout desítky kilometrů denně. Rozhodně ale není vhodné brát ho jen jako malého psa, kterému stačí pár minut venku.
Potřebuje pravidelný pohyb, čichání a zaměstnání hlavy.
Pro jezevčíka může být zajímavější pomalejší procházka, během které má čas prozkoumávat pachy, než dlouhá trasa bez možnosti zastavit. Doma pak můžete jeho nos zaměstnat hledáním pamlsků, hraček nebo jednoduchými čichacími hrami.
Nejde tedy jen o to, kolik kilometrů za den ujde. Důležité je také, jak kvalitně během dne využije své přirozené schopnosti.
Hladkosrstý jezevčík
Krátká srst nevyžaduje složitou údržbu. Hodí se ji ale pravidelně prohlédnout a odstranit případné nečistoty.
Dlouhosrstý jezevčík
Delší srst potřebuje více péče, především pravidelné pročesávání. Pozornost si zaslouží hlavně místa, kde se může srst snadněji zacuchávat.
Drsnosrstý jezevčík
Drsnější srst má jinou strukturu než předchozí dvě varianty a její údržba se proto liší. U některých jedinců je vhodné pravidelné trimování.
Neexistuje tedy jeden univerzální způsob péče o srst jezevčíka. Záleží na konkrétní variantě.
Jedním z důležitých témat u tohoto plemene je jeho páteř. Jeho dlouhý hřbet a krátké končetiny jsou jedním z důvodů, proč má jezevčík vyšší predispozici k problémům s meziobratlovými ploténkami. Neznamená to, že by měl být celý život omezený v pohybu. Smyslem je spíše zbytečně nezvyšovat zatížení páteře.
Proto je vhodné omezovat především pravidelné chození po schodech, prudké seběhy a skákání z výšky. Rizikem mohou být například opakované seskoky z gauče nebo postele. Pomoci může také udržování zdravé tělesné hmotnosti. Každé kilo navíc představuje pro pohybový aparát další zátěž.
U štěňat je dobré na pohyb a schody myslet obzvlášť. Pokud máte doma více pater, stojí za to předem promyslet, jak bude štěně schody bezpečně zvládat.
Pokud se objeví bolest, změna chůze, neochota k pohybu nebo jiné neobvyklé projevy, je vhodné situaci konzultovat s veterinářem.
Může, ale záleží na konkrétním psovi i na dětech. Je důležité, aby dítě vědělo, že pes není hračka. Jezevčíka není vhodné tahat, zvedat bez správné manipulace nebo ho rušit při odpočinku. Kvůli jeho tělesné stavbě je navíc dobré vyhnout se hrám, při kterých by mohl spadnout, prudce se otočit nebo nevhodně dopadnout. Dobré soužití proto nestojí jen na tom, zda je pes „hodný k dětem“. Důležité je také naučit děti, jak se ke psovi chovat.
Ano. Pro jezevčíka není rozhodující, jestli žije v bytě nebo v domě se zahradou. Mnohem důležitější je, jak vypadá jeho běžný den. Potřebuje procházky, nové podněty, čichové aktivity, kontakt s člověkem a také dostatek klidu. Samotná zahrada mu nenahradí všechno, co získá během společné procházky.
Jezevčík může být skvělým společníkem pro člověka, který hledá malého, ale aktivního a výrazného psa.
Dobře může vyhovovat někomu, kdo:
Naopak nemusí být ideální pro člověka, který očekává klidného psa bez vlastního názoru nebo hledá plemeno, které bude přirozeně a bez většího úsilí dokonale poslušné.
Na jezevčíkovi je zajímavé právě to, jak moc jeho vzhled souvisí s jeho původním využitím. Dlouhé tělo, krátké nohy, výborný čich, odvaha i samostatnost mají svůj důvod. Když tohle pochopíme, začnou dávat větší smysl i některé jeho typické vlastnosti. A možná se pak na jeho „tvrdohlavost“ nebudeme dívat jen jako na problém, ale také jako na pozůstatek vlastnosti, která byla kdysi při práci velkou výhodou. Jezevčík je zkrátka malý tělem, ale rozhodně ne osobností. A právě v tom je jeho kouzlo.
