TOP CENA NA ZÁŘÍ 
DOPRAVA ZDARMA 
LIKVIDACE ZÁSOB 
NOVINKY 
BLÍŽÍCÍ SE EXSPIRACE 
Domů
Chovatelské potřeby, na trhu již 30 let!
Doprava od 69 Kč
Napište alespoň 3 znaky
26.08.2026 | Autor: Veronika | Svět psů | Zdraví a prevence
Pes se zastaví uprostřed procházky a místo očichávání okolí začne spásat trávu. Je mu špatně? Chybí mu něco ve stravě? Nebo jde jednoduše o běžné psí chování? Občasné pojídání trávy je u psů běžné a samo o sobě nemusí znamenat zdravotní problém. Důležitější je sledovat, jak často a v jakém množství ji pes jí a zda se současně neobjevují další potíže.
Důvod nemusí být vždy stejný. Nejčastěji se může jednat o:
1. Přirozené chování
Psi trávu mohou okusovat jednoduše proto, že je zaujme její chuť, vůně nebo struktura. Pojídání rostlin je u psů poměrně běžné a není automaticky známkou toho, že jim něco chybí.
2. Vlákninu
Tráva obsahuje rostlinnou vlákninu, která ovlivňuje objem, konzistenci a pohyb střevního obsahu. Neznamená to ale, že pes trávu cíleně vyhledává proto, že má nedostatek vlákniny ve stravě.
3. Zvědavost nebo návyk
Někteří psi trávu okusují hlavně během procházek. Může jít zkrátka o zvyk nebo součást jejich přirozeného průzkumu okolí.
4. Trávicí potíže
Pojídání trávy se někdy dává do souvislosti s nevolností nebo jinými trávicími potížemi. Výzkumy ale neukazují, že by psi běžně jedli trávu proto, aby si vyvolali zvracení. Samotné pojídání trávy proto není spolehlivým ukazatelem toho, že je psovi špatně.
Zapomeňme na představu, že tráva v žaludku „vyčistí“ to, co tam nemá být. Tráva obsahuje značné množství rostlinné vlákniny, jejíž významnou složkou je celulóza. Tu trávicí enzymy psa nedokážou účinně rozložit, takže část rostlinné hmoty prochází trávicím traktem ve značné míře nestrávená.
To ale neznamená, že je vláknina bez významu. V závislosti na jejím typu může ovlivňovat objem a konzistenci střevního obsahu, rychlost jeho průchodu střevem a aktivitu střevní mikrobioty. Některé druhy vlákniny jsou totiž fermentovány mikroorganismy v tlustém střevě. Takže když pes sní trávu, nedostane z ní stejné živiny jako z běžného krmiva. Do jeho trávení ale přesto vstupuje jako zdroj rostlinné vlákniny.
Pojídání trávy a zvracení mohou nastat společně, ale jedno automaticky neznamená druhé. Pes může trávu sníst a nezvracet vůbec. Ve studii sledující 374 případů pojídání trávy byly zaznamenány pouze dva případy zvracení.
Jednorázové zvracení po pozření trávy nemusí samo o sobě znamenat vážný problém. Pokud se ale zvracení opakuje nebo se přidají další příznaky, není vhodné vše vysvětlovat pouze trávou. Rozhodující je celkový stav psa.
Ne nutně. To, že pes trávu jí, ještě neznamená, že má ve stravě málo vlákniny. Její vhodné množství i typ závisí na konkrétním krmivu a potřebách psa. Pokud má pes dlouhodobě citlivé trávení nebo problémy se stolicí, dává větší smysl podívat se na složení jeho krmiva a typ vlákniny, kterou obsahuje, než se snažit množství vlákniny odhadovat podle toho, kolik trávy sní venku.
V některých situacích mohou být vhodnou podporou také probiotika, prebiotika nebo cílené zdroje vlákniny. Například Yoggies Žaludek a střeva s probiotiky pro psy je doplněk zaměřený na podporu trávení a obsahuje probiotické kultury. Samotné pojídání trávy ale není důvodem k automatickému podávání probiotik. Důležitá je konkrétní potřeba psa.
Pár stébel během procházky:
Pes je jinak v pořádku, normálně jí, pije, má běžnou stolici a chová se jako obvykle. V takovém případě není důvod kvůli samotnému okusování trávy panikařit.
Náhlá změna chování:
Pes začne trávu najednou vyhledávat mnohem častěji nebo jí nezvykle velké množství. Tady už má smysl sledovat, jestli se nezměnilo také jeho trávení nebo celkové chování.
Tráva + další potíže:
Opakované zvracení, průjem, nechutenství, výrazná únava, neklid nebo bolest už není vhodné přičítat samotné trávě. Pokud problém přetrvává nebo se zhoršuje, je vhodné situaci konzultovat s veterinářem.
Nejde jen o množství. Důležité je také místo, kde pes trávu konzumuje. Tráva u silnice, na chemicky ošetřeném pozemku nebo na místech s velkým pohybem psů může představovat větší riziko než tráva z bezpečného a známého prostředí. Pes s ní totiž může pozřít také zbytky chemických přípravků, nečistoty nebo parazity. Není proto nutné psovi zakazovat každé stéblo. Smysl ale dává zabránit mu v konzumaci trávy z míst, u kterých nevíte, čím byla ošetřena nebo co se na ní mohlo nacházet.
Samotné okusování trávy většinou není důvodem k obavám. Mnohem důležitější je změna oproti běžnému chování vašeho psa. Pokud si občas utrhne pár stébel a jinak je zdravý, není potřeba za tím automaticky hledat nemoc nebo nedostatek živin. Jestli ale začne trávu náhle a ve velkém vyhledávat, opakovaně zvrací nebo se objeví další neobvyklé příznaky, je lepší hledat příčinu než se snažit problém „vyřešit trávou“. Právě v tom je rozdíl mezi běžným psím zvykem a signálem, kterému stojí za to věnovat pozornost.
Předvolby ochrany osobních údajů (více info):
