Sépiová kost velká cca 20 cm (10 ks)

Podrobný popis

Pravé sépiové kosti nejsou po mechanickém očištění a vysušení čistě bílé. Bělosti sépiových kostí dosahují někteří výrobci použitím velmi silných bělících prostředků. Této cestě se snažíme vyhnout a prodávat jen čistě přírodní produkty a neohrožovat konečné "konzumenty" sépiových kostí zbytkovým obsahem čehokoliv blíže neurčeného, co by jim mohlo uškodit.
Zářivě bílé neznamená v případě sépiových kostí kvalitní.

Sépiová kost je redukovaná původní schránka dvoužábrých hlavonožců, které zařazujeme do kmene měkkýšů. U řádu sépie dlouhým vývojem pozměnila svůj význam a stala se vnitřním orgánem.

U řádu sépie je obytná komůrka schránky redukována na drobný trnovitý výběžek, schránka přestala plnit úlohu úkrytu a stala se vnitřní oporou těla. Zůstala pouze oblast s komůrkami, která se přemístila
dorzálně do těla pod kůži ve formě sépiové kosti (sepionu). Je z modifikací uhličitanu vápenatého, převážně aragonitu, a plní původní funkci fragmokonu. Tvořena je pevným kalcitem na spodní straně,
ke kterému přiléhá porézní, křehká vrstva s mnoha mikroskopickými plynovými komůrkami uspořádanými do lamel.

Podle druhu sépie bývá její tvar oválný, kopinatý nebo kosodélnikovitý, bývá přibližně stejně dlouhá jako plášť. S růstem sépie přirůstají jednotlivé lamely sépiové kosti, u tropických druhů jedna denně,
u chladnomilnějších jedna za dva až tři dny.

Sépiová kost se tradičně používá jako velmi kvalitní zdroj snadno přijímatelného organického vápníku pro domácí chovy mnoha druhů zvířat, obzvláště pro želvy, ještěry, ptáky, hlemýždě atd.
Obsahuje minimálně 0% využitelného vápníku a 0,0% fosforu. (Minerální vápník např. lidské tělo zužitkuje jen z necelých 5%).